Historie

Palác Zlatý Kříž: 1931—

Budova zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek.

Monumentální stavba čp. 750 je umístěna v dominantní pozici na nároží Jungmannovy ulice a Jungmannova náměstí. Přes Jungmannovu ulici hledí na impozantní rondokubistický palác Adria (oba objekty měly shodné stavebníky – viz níže), užší fasáda se obrací do Jungmannova náměstí, na jehož východní straně je vstup do gotického kostela Panny Marie Sněžné, a na další straně objekt sousedí s tzv. Františkánskou zahradou (původní součást františkánského kláštera při výše uvedeném kostele).

Histrorická budova Palác Zlatý kříž

Předchůdkyně dnešní Jungmannovy ulice vznikla po založení Nového města pražského Karlem IV., nejprve byla nazývána Kovářská nebo Zvonařská podle řemeslníků zde usazených; v 17. a 18. století nesla název U karmelitánů, ale od 60. let 15. století byla známa rovněž jako Široká.

Současný název ulice dostala v roce 1878, kdy byla pojmenována podle významného českého filologa, spisovatele a národního buditele Josefa Jungmanna, který bydlel v dnes zbořeném domě čp. 36 (Baťková 1998, 810).

Ve stejné době získalo dnešní pojmenování rovněž malé náměstí při ústí Jungmannovy ulice (Jungmannovo náměstí), které se nejdříve nazývalo náměstí Panny Marie Sněžné nebo plac proti matce Boží Sněžné, v 19. století neslo název Františkánský plácek nebo U františkánů (Baťková 1998, 810).

Histrorická budova Palác Zlatý kříž

Stavba byla zadána arch. Fritzovi Lehmannovi, který s pojišťovnou spolupracoval na výstavbě několika jejích dalších budov v tehdejším Československu (v Ústí nad Labem a znovu v Praze) a také v zahraničí (v Sofii v Bulharsku) a povolení k užívání novostavby se dočkala v lednu 1931.

Histrorická budova Palác Zlatý kříž

Monumentální nárožní objekt je ze tří stran volně stojící, na jižní straně navazuje na dům čp. 749. Dvě hlavní průčelí se obracejí do Jungmannovy ulice a do Jungmannova náměstí, východní strana hledí do prostoru přístupové komunikace k Františkánské zahradě.

Dům byl vybudován na půdorysu písmene L, je skeletové konstrukce, vnitřně je dělen na čelní trojtrakt a levý dvoutrakt. v přízemí je L půdorys doplněn přízemním přístavkem na východní straně, obracející se do spojovací komunikace do Františkánské zahrady.

Dům se dvěma suterény je pětipatrový s ustupujícím posledním podlažím za čelní terasu, nároží je akcentováno věží, která roste od 1. patra, podepřena obloukovými konzolami, a vystupuje nad poslední podlaží ve formě hranolu. Na straně do Jungmannovy ulice je na nárožní věži v úrovni posledního podlaží balkónek, přístupný půlkruhově završenými prosklenými dveřmi.

Palác zlatý kříž

Nejvíce archivně doložených změn v dotčeném objektu se vztahuje k době po skončení 2. světové války až po současnost. První úpravy po znárodnění objektu se datují do raných 50. let 20. století. v únoru 1953 byly navrženy a v červnu odsouhlaseny změny spočívající v rozšíření již existujícího lahůdkářství na nároží domu.

Konkrétně se jednalo o vybourání příčky mezi dvěma obchodními jednotkami nalevo od pasáže (při pohledu z Jungmannovy ulice) a zrušení schodiště spojující suterén s 1. patrem, vybudovaného dodatečně v pozdních 30. letech (viz výše). V zadní části prodejny (v části do Františkánské zahrady) byly pomocí příček zřízeny sklad drůbeže, šatna a umývárna.

V září 1954 byl schválen plán na zřízení telefonní ústředny v 1. patře objektu, v traktu do Františkánské zahrady (ve stavebním povolení se uvádí, že úpravy se dotknou mezaninu, jak je prostor 1. patra někdy v relevantních povoleních a plánech až do 90. let 20. století označován – viz též níže).

Palác zlatý kříž

Za zmínku stojí dispozice 5. patra, která kupodivu odpovídá v hlavních rysech kolaudovanému stavu z roku 1930. Kolaudační výkres novostavby ukazuje, že v průběhu stavby došlo k podstatným změnám dispozičního uspořádání oproti původnímu plánu.

Z funkčního hlediska bylo významné, že původně navržené byty v tomto podlaží nebyly realizovány a byly přesunuty do 6. patra. Změna využití byla pak samostatně odsouhlasena stavebním úřadem v roce 1931. V celém podlaží sídlil v meziválečné době módní salón Podolská, po roce 1948 změněný na státní podnik EVA. Podesta je oproti podestám 2.–4. patra opět podstatně užší (jako v 1. patře).

Z ní se na užších stranách vstupovalo do zalomených chodeb vedoucích k dílnám, kancelářím a „salónům“ (zákaznickým místnostem oděvního závodu). Zalomené chodby jsou zčásti doposud zřetelné v půdorysu patra. v severním traktu byly dílny závodu, podstatně prostornější než dnešní kanceláře v tomto umístění.

Centrálně umístěné dveře v západní stěně podesty se otvírají do velké místnosti (šířka na tři okenní osy uličního průčelí), která byla předváděcí místností salónu Podolská (dnes zasedací místnost). Tato velká místnost je v podstatě jediným prostorem, kde se částečně zachovalo původní umělecko–řemeslné vybavení interiérů.

Histrorická budova Palác Zlatý kříž
Histrorická budova Palác Zlatý kříž

Palác Zlatý Kříž a současnost

V posledních letech objekt prošel celou řadou rekonstrukcí, především v přízemí domu, kde bylo vyměněno nevzhledné mosazné obložení výkladců, které bylo doplněno kamennými prvky ve spodní části…

Pokračovat na současnost
Histrorická budova Palác Zlatý kříž